Pustošivé zemětřesení o síle až 9 stupňů Richterovy škály a následná vlna tsunami zasáhly severovýchodní oblast Japonska před více než půl rokem (konkrétně 11. března 2011). Z hlediska příštích let a budoucnosti zdravotního stavu japonského obyvatelstva je tu však ještě jedna významná událost, která se zásadním způsobem zapsala do historie lidstva. Tou událostí je havárie v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi, která nastala jako následek kaskády patologických událostí po poškození objektu jaderné elektrárny vlnou tsunami. O této události samotné již bylo popsáno mnoho a mnoho a nebudeme se jí dále podrobně zajímat.

Obrázek 1 - Snímek zachycující jadernou elektrárnu Fukushima Daiichi po havárii

Z medicínského hlediska je především důležitá otázka, jaký bude mít jaderné "znečištění" vliv na zdravotní stav populace. Je velmi obtížné postihnout veškerá možná zdravotní rizika v celé šíři (od akutní nemoci z ozáření až po zvýšené riziko nádorového bujení). Vzhledem k mému hlavnímu zájmu se proto zaměřím pouze na teratogenní účinky záření – tedy na riziko vzniku vývojových vad. V historii nalezneme již nejméně tři podobné události, kdy únik radioaktivního záření ohrožoval zdravotní stav obyvatelstva:

První událostí jsou samozřejmě jaderné údery americké armády na japonská města Hirošimu a Nagasaki v závěru druhé světové války (v r. 1945). Pozdější studie ovšem neprokázaly zvýšený výskyt žádných vývojových vad – s výjimkou jediné a tou byla mikrocefalie (Plummer, 1952; Yamazaki et al., 1954; Sutow a West, 1955). Mikrocefalie (neboli příliš malá velikost hlavy) je v této souvislosti typickou vadou, která je dávána do souvislosti s expozicí vyvíjejícího se zárodku ionizujícímu záření již od dob experimentálních studií s RTG zářením z první poloviny 20. století.

V roce 1979 došlo k havárii v jaderné elektrárně Three Mile Island ve Spojených státech amerických. Žádná ze studií nepotvrdila v této souvislosti zvýšený výskyt určitého typu vývojové vady (Upton, 1981; Kalter, 2003), ačkoliv existují hlasy, které obviňují federální vládu ze záměrného ovlivňování vyšetřování a následných studií.

Nejznámější (či dosud nejznámější...) pak byla roku 1986 havárie v jaderné elektrárně v Černobylu na území dnešní Ukrajiny. Tato havárie má zajisté nedozírné následky, byly například publikovány studie o nárůstu incidence karcinomu štítné žlázy v souvislosti s touto havárií. V oblasti zvýšeného výskytu vývojových vad ovšem dosud neexistuje studie, která by jednoznačně prokázala souvislost této havárie s nárůstem výskytu určitého typu vývojové vady, ačkoliv se o to pokoušela celá řada autorů (Kotz, 1995; Castronovo, 1999; Hoffmann 2001; Kalter, 2003).

Odbornou veřejnost a celý svět proto jistojistě zajímá, jaké budou následky havárie v elektrárně Fukushima Daiichi. O dosavadním stavu probíhajících studií informoval minulý týden na 38. výročním setkání organizace ICBDSR ve WHO v Ženevě profesor Fumiki Hirahara, profesor gynekologie a porodnictví v Yokohama City University Hospital a vedoucí Japonského národního programu registrace vývojových vad. Tento program je aktivní již od roku 1972 a od roku 1988 je aktivním členem organizace ICBDSR. Profesor Hirahara uvedl, že v současné době již byla podniknuta veškerá opatření, aby byl zvýšený výskyt určitého typu anomálie včas odhalen. Je to v historii vůbec poprvé, kdy v postižené oblasti již existuje aktivně pracující registr vývojových vad.

Obrázek 2 - Prof. Hirahara přednáší na ICBDSR meetingu v Ženevě

Prozatím je jasné, že určitá část těhotných žen opustila oblast zasaženou zvýšenou radiací. U ostatních těhotných žen nebyl prozatím zaznamenán zvýšený počet spontánních potratů, stejně tak nebyl prozatím zaznamenán nárůst incidence některého typu vývojových vad. Byl zaznamenán určitý nárůst indukovaných potratů – na přání těhotných, zřejmě v souvislosti s obtížnou socioekonomickou situací osob v postižené oblasti a také možná v souvislosti se zvýšenou psychickou tenzí. Prof. Hirahara dále uvedl, že snaží o maximální informovanost těhotných žen a distribuují celou řadu informačních materiálů. Na konkrétní výsledky progresivních studií si ovšem budeme muset ještě nějaký rok počkat.

Naši přednášku z tohoto meetingu najdete na obvyklém místě na stránkách www.vrozene-vady.cz.