Nukleové kyseliny jsou nositelkami dědičné informace. Díky nim dochází k přenosu dědičných znaků na potomstvo a k evoluci. Jejich nejdůležitější vlastností je schopnost replikace.

Nukleové kyseliny se skládají z mnoha stavebních jednotek - nukleotidů, patří tedy mezi tzv. biopolymery. Nukleotidy se skládají z pětiuhlíkatého cukru (pentózy), zbytku kys. fosforečné (H₃PO₄) a dusíkatých bází. Na cukr se váže v pozici 5' onen zbytek kys. fosforečné (esterová vazba) a v pozici 1' N-báze (N-glykosidická vazba). V poloze 3' je pak pentóza připojena přez sousední zbytek kyseliny k sousední pentóze. Vzniká polynukleotidové vlákno.

O konkrétních zástupkyních nukleových kyselin, tedy o DNA a RNA se více dočtete v jednotlivých kapitolách.

Obrázek 1 - Schéma stavby a hlavní stavební rozdíly DNA a RNA.